Jdi na obsah Jdi na menu
 


Historie Císařský (do roku 1897)

                      Obec  C í s a ř s k ý  (Kaiserswalde).

       Obec Císařský je zároveň obcí katastrální a její území dosahuje na vrch Špičák (Spitzberg) a vrch Hrazený (Pirsken) včetně vrchu Počín (Botzen). Její rozloha činí 1004,60 hektarů. Délka obecního území od východu na západ je 3688 metrů a od severu k jihu 5025 metrů. Obec Císařský leží západně od Šluknova a severně od Kunratic a obce Knížecí. Ačkoliv obec leží v jednom dlouhém údolí, její území má ve své dlouhé rozloze kopcovitý terén. Obec se rozprostírá z úpatí vrchu Počína, až bezprostředně k městu Šluknovu.

       Na západní hranici obce, mezi Vrchy Počín a Hrazený, pramení Obecní potok (Dorfbach), protéká od části Horní Císařský, celou délkou údolí, 3375 metrů, do Dolního Císařský a do Šluknova, kde ústí do Stříbrného potoka (Silberbach). Pozemkem obce Císařský protéká v délce 2125 metrů a 1750 metrů jako Šluknovský potok (Schluckenauer Bach). V obci je několik menších rybníků. Okolí obce Císařský působí nádherně. K vrchům Počín a Špičák šluknovský Horský spolek (Gebirgsverein) vylepšil cesty a umístil ukazatele cesty. Z vrchu Špičáku se lze kochat nádhernou vyhlídkou. Pověstmi opředený vrch Počín je ale lesnatý.       Počet domů v obci Císařský činí 288, dva z nich (Počínský šenk - Botzenschänke a Šenovská niva - Schönauer Flur) stojí od obce dále ve směru na obec Šenov. Obyvatel je v obci 1824, z toho je 868 mužů a 956 žen; 1819 je katolíků a 5 evangelíků. Obyvatelé obce se zabývají hlavně zemědělstvím a chovem dobytka, je zde 38 selských dvorů. Zvláštní zmínky si zasluhuje zde provozované pěstování ovocných stromů. Průmysl je silně zastoupen. Je zde mnoho námezdních tkalců, kteří pracují zčásti pro zdejší výrobce a zčásti zpracovávají bavlnu pro zahraniční továrny.

       D o p r a v a . Nejdůležitější silnicí pro obec Císařský je státní silnice, vedoucí ze Šluknova do Šenova. Na jižní straně obce vede vozová cesta jihozápadním směrem na Jánský vrch (Johannesberg) a do obce Knížecí. Samotnou obcí prochází jen polosilnice. Na severní straně území obce Císařský vede „Böhmische Nordbahn“ – „Česká severní dráha“. Od severu k jihu protíná pole obce stará historická Pončínská silnice.

       P o š t o v n í  p r o v o z  je zprostředkováván ze Šluknova.

       F a r n í m  o k r s k e m patří obec Císařský do Šluknova. Ačkoliv obec nemá kostel, přišla v roce 1346 k arcikněžské stolici Bischofswerda v Sasku, kam v každém případě platila odpovídající poplatek. Po protirefor- maci přešla do Šluknova. S touto sousední obcí sdílela také již osudové údery doby reformace.

       K a p l e . Jako modlitebna sloužící kaple byla postavena v roce 1881 a vysvěcena byla 19. října 1885. Roku 1896 bylo v kapli díky dobrodin- cům sestaveno harmonium. V neděli po svatém Jakubu (Jakobus) se na jeho uctění od nepaměti koná slavnostní procesí do Šluknova což je pro obec Císařský sváteční den. Na pěší cestě z Kaiserswalde do Šenova, takzvané „Botzensteig“ – „Počínská stezka“, nechal v roce 1796 vystavět malou kapli sedlák Jos. Mautsch z domu č. 164.

       Š k o l a . V obci Císařský je doložitelná škola teprve od roku 1760. V tom roce hrabě Bon. von Harrach povolil až do odvolání zdejšímu učiteli ročně 8 rýnských tolarů nebo 12 florinů a ten byl zavázán zadarmo učit chudé děti, které nemohou platit žádné školné. Nynější škola byla vybudovaná v roce 1822 a až do roku 1877 byla jednotřídní, v tom roce byla dvojtřídní a v roce 1883 trojtřídní. V roce 1886 byla škola rozšířena o učitelskou místnost.

       C h u d i n s t v í . Chudinská nadace od Magdaleny Hase činí 500 florinů, ta samá od Theresie Lissner 450 florinů a nadace pro chudé školní děti od Veroniky Berndt 450 florinů. Z nadace malíře Dominika Kindermanna dostává obec ročně 21 florinů a z Henkeho nadace ve Šluknově 84 florinů.

       S p o l k y . Spolek vysloužilců (1860), Spolek pohřbívání (1867), Velikonoční zpěvácký spolek (1868), Střelecký spolek (1878), Spolek dobrovolnách hasičů (1879), Spolek školního krejcaru (1886), Národní spolek(1894).

       H i s t o r i e  o b c e . Vznik obce Kaiserswalde ukazuje obzvláště díky druhé části slova na zde vymýcený les a na obdělávání půdy. Doba založení obce není známa. První historická zpráva je datována rokem 1346. Také v následujícím čase bylo často nacházeno zmiňování obce Kaiserswalde. Při berkovském dělení v roce 1410 byla polovina obce přiřčena Hinko III. V roce 1566 přešla obec Kaiserswalde při bratrském rozdělování na Ernsta von Schleinitz. Když měl později s městem Šluk- novem mnohé třenice, zřídil jemu navzdory v roce 1581 v Kaiserswalde „Kretscham“ (krčma), dům č. 1. V té době v obci existoval Vorwerk (poplužní dvůr), jehož pozemky byly v Novém Hraběcí. Mezi obcemi konfiskovanými Otto von Sterschädelovi je uvedena také Kaiserswalde.

 

        Podle pozemkové knihy (Urbář) z roku 1623 měla obec Císařský k placení na daňových poplatcích („Zinsengefälle“) šest kop a osm feniků. Měla 123 usedlých lidí, 42 sedláků, mezi nimi jednoho rychtáře, 12 zahradníků a 69 domáckých lidí na nivách, platících Erbzins, Wachgeld, Flachsgeld a robotu. 41 sedláků orajících koňmi měli krmení zdarma, ale kromě toho museli, jak bylo nutno, jezdit s mrvou a se dřevem. Také museli spolu se zahradníky manuálně pracovat v panském poplužním dvoře (Vorwerk). Museli zadarmo naštípat a dovézt čtyři a půl Lachter (látro – míra) dřeva, zahradníci museli naštípat tři Lachter. Příslušníci domácnosti odpracovali manuálně zdarma deset dní. Již dlouho před touto dobou byli obyvatelé Kaiserswalde povinni odebírat pivo ze Šluknova. V roce 1657 Carl Adam von Mannsfeld určil, že tato povinnost je zrušena, ale oproti tomu musely ke Šluknovu přifařené obce jezdit pro víno, pálenku a sůl jen do Šluknova. V roce 1683 v obci Císařský řádila moru podobná nemoc. V roce 1688 hrabě Philipp Siegmund von Dittrichstein v obci Kaiserswalde povolil jednoho řezníka a pláteníka, nad čímž bylo město Šluknov velmi mrzuté. Řemeslníci ale patřili ke šluknovským cechům. Když byl v roce 1730 šafářský statek v obci Císařský úplně zrušen, koupili tyto pozemky tři poddaní a na nich vznikla obec Nové Hraběcí. (Viz. kapitola Nové Hraběcí.)

        Podle v roce 1760 provedeného nového soupisu „prastarých listin a daňových seznamů“ měla obec Císařský k placení 111 tolarů 5 grošů 112/3 feniků 464 florinů 20 krejcarů a domkáři 277 tolarů 20 grošů 9 feniků. V obci Císařský mohli vykonávat své řemeslo tři pekaři, každý platil panství poplatek pětatřicet krejcarů. Kaiserswalderský rychtář měl od roku 1729 výčep a prodej piva. Domkáři byli povinni vrchnosti na zámku ve Šluknovu stavět na noc hlídače, dále byli zavázáni na šafářském statku v Kaiserswalde každoročně mlátit obilí za poskytnutí tří čárek (Strich – objemová míra) dobrého zrní a také za třináctý díl vymláceného obilí. Dále museli v tomto statku řezat řezanku a každý den připravit dvanáct plných košů, za což byl odpočítán jeden den roboty. (Ta poslední práce byla vrchností uložena za dopouštění se tvrdošíjnosti a za neposlušnost.) Za pronajmutí pstruhového rybníku byl ročně k zaplacení jeden zlatý. Sedláci z obce Kaiserswalde byli pro vrchnostenské povozy rozděleni do osmnácti spřežení, čtyři Ruthen (polní míra) dodávaly jedno spřežení. Horní mlýn platil do panské renty ročně 46 florinů 30 krejcarů, dolní mlýn 55 florinů 30 krejcarů. Když mělo panství na šafářském statku v obci Království nadbytek obilí nebo „Krauthäuptel“ – hlávek zelí, tak byl mlynář a obchodník s obilím povinen, ale také i každý z obce Císařský, je za levnou cenu odebrat. V roce 1772 zde vládla velká nouze, že byl dvakrát mezi chudé rozdělován chléb.

      Při průjezdu císaře Josefa II. byl jeho průvodcem sedlák Josef Pietschmann z obce Království č. 106, ale měl o rozhovorech s císařem zachovat hluboké mlčení. Císař Josef také u tohoto sedláka, později na zývaného císařský jezdec (Kaiserreiter) nebo také císařský sedlák (Kaiserbauer), přijmout nápoj. Tato nádoba na pití se nacházela v k tomu účelu ve Šluknově zřízeném muzeu.

      Podle seznamu z roku 1805 zvolily v obci Císařský novou robotu v roce 1802 jen čtyři osoby, starou s 15 floriny a 42 krejcary jedenáct osob. V roce 1845 se v Kaiserswalde z 9623 korců (Strich) brambor skoro polovina zkazila. Při obdržení částky peněz od kontribučního fondu v roce 1887 bylo rozšíření školy zaplaceno ze strany obce. Dne 9. října 1896 zde kvůli založení ohně při prudkém větru lehlo popelem osm domů a čtyři stodoly. Mnoho osudných ran obec Císařský nesla spolu se sousedním Šluknovem, ve válečných časech, při nebezpečí moru atd.

 
 

 

 

Z DALŠÍCH WEBŮ

REKLAMA