Janovka (Johannesberg) 

  Rok založení není znám. V Pozemkové knize se osada  připomíná v roce 1715. Prvotnímu místu se říkávalo “Armenleutenruh“  místo chudých. Obec měla svého rychtáře, ale byla později se Sta­rým Hraběcím spojena v jednu obec. V roce 1850 byla začleněna jako osada do města Velkého Šenova. V kupní listině z roku 1780 stojí, že Andreas Bacher koupil stavební parcelu v lese „ u Johannesberg nebo Armenleutenruh“.

První zápis v matričních knihách je z roku 1748.

Osada Čtyřdomí mezi Janovkou a Knížecím.

Takzvané Čtyřdomí bylo malou osadou při cestě z Knížecího do Janovky směrem k Císařskému. Osada původně sestávala ze 4 domů, ale dva z nich kdysi shořely. Dnes z těchto čtyř domů existuje již pouze čp. 30, a je zcela přestavěn. Okolní pole a louky v místě nesly název Hofefeld a Hutweide. Historicky je Čtyřdomí úzce spojeno s dalšími dvěma domy čp. 32 a 33, které stojí či stály na levém okraji osady Knížecí. Dnes stojí již jen dům čp. 32. Mezi domy čp. 32 a čp. 33 a Knížecím však vždy existovala hranice. Zde se setkaly hranice Lipovského a Šluknovského panství. Tuto zvláštnost je třeba vzít v úvahu, když se pokusíme blíže podívat na původ a historii této osady. Čísla domů používaných v roce 1945 byla 28-33, toto počítání se řídilo čísly domů podle Janovky. Zdrojem pro zkoumání historie těchto domů je katastr nemovitostí Janovky a gruntovní knihy, které si můžete prohlédnout online v Litoměřickém archivu. K zodpovězení jednotlivých otázek přispěly také církevní matriky Janovky a Knížecího. Katastr nemovitostí ukazuje, že domy čp. 28, 29 a 32 byla postaveny na zelené louce, ve skutečnosti na polích bývalého Šenovského poplužního dvora. V roce 1715 byl prodán grunt pozdějšího čp. 32, kupujícím byl Baltazar Oppitz. Dům stále stojí. V roce 1728 byl prodán grunt pozdějšího čp. 29, kupcem byl Zacharias Kloß z Knížecí. Dům vyhořel v roce 1932 a již nebyl obnoven. V roce 1731 byl prodán grunt pozdějšího čp. 28, kupujícím byl Hans Hille, známý jako „Pohl-Hillen-Hans“, syn sedláka Paula Hille z Horního Šenova čp. 99. Tento dům byl opuštěn a zbořen v roce 1952. V roce 1746 byl prodán grunt pozdějšího čp. 30, kupcem byl Zacharias Hille, který později vlastnil hospodářství v Horním Šenově čp. 113. Dům předal svému stejnojmennému synovi v roce 1755. Dům stojí dodnes. Nejmladším domem bylo čp. 31, o němž lze stopy najít nejdříve od roku 1788. Nejstarším potvrzeným vlastníkem je Josef Hille, syn výše zmíněného Zachariáše Hilla z čp. 30. Rovněž není jisté, zda je původní umístění čp. 31 stejné jako na mapě z roku 1843. Co se stalo s tímto domem není zatím známo V srpnu 1905 se zde narodil Josef Henstchel a v Adresáři sestavovaném v roce 1907 již dům není evidován. Nejpravděpodobněji tento domek vyhořel v mezidobí (1905-1907) a nebyl obnoven. Dům čp. 33 je specialitou a je také nejblíže Knížecímu. Zde se v roce 1729 uvádí, že dům převzal Hans Jacob Rösler od svého otce Andrease Röslera. Podle církevních matrik byl tento Andreas Rösler cestářem z Hraběcího a v roce 1704 se narodilo jeho nejmladší dítě v Knížecím. Dům byl pravděpodobně postaven v 17. stol. Bohužel tento dům shořel 18.září 2012. 

Prvních pět domů patřilo do roku 1770 k obci Janovka a měla čísla 1-5 (dům s čp. 31 byl postaven až roku 1788). Nejpozději do roku 1773 jim však byla přidělena nová čísla 5-9 a byly přeřazeny do Knížecího. Kolem roku 1850 bylo těchto 6 domů opět převedeno k obci Janovka, a dostaly čísla popisná 28-33. Co se skrývá za touto podivnou sestavou samostatných domů? Josef Fiedler to zmínil ve své místní historii politického okresu Šluknov (1898) na str. 361 s událostmi na počátku 17. stol.  Informace v katastrech nemovitostí však hovoří proti takovému výkladu. Pravděpodobně jde spíše o pokus usadit nové osadníky na polích bývalého šenovského poplužního dvora, jak jsme již viděli při založení Leopoldky, Hraběcího a Janovky. Na rozdíl od toho nebyly tyto pokusy v oblasti Čtyřdomí příliš úspěšné. Tyto domy byly téměř úplně odříznuty od veškerého provozu v drsných a zasněžených zimách. Je zřejmé, že tyto pozemky prostě nebyly dostatečně atraktivní pro potenciální kupce, z nichž většinu tvořili mladí lidé, kteří si měli založit vlastní rodinu. Navíc v ostatních zmíněných rozvíjených osadách byly v té době ještě mnohé pozemky k dispozici.

Dr. Andreas Hille hille-schoenau@web.de

překlad: Anna Turynová http://www.knizeci.cz

Obr. 1
Východní část katastru Staré Hraběcí s čísly domů Janovka č. 28-33 Čtyřdomí jsou vyznačeny fialově. Převzato z historické mapy z roku 1843
 (https://archivnimapy.cuzk.cz/uazk/pohledy/archiv.html)

***************************************************************************************************************************************************

Janovka - historie a první obyvatelé.

Příspěvků k dějinám Janovky je málo. Dokonce i Josef Fiedler ve své knize „Vlastivěda politického okrasu Šluknov“ z roku 1898 a Erhard Marschner ve své knize o Velkém Šenově z roku 1988 zmiňují dějiny obce jen stručně. Nicméně, stejně jako Hraběcí, Malý Šenov a Leopoldka, je úzce spjata s obcí Velký Šenov. Zatímco Hraběcí a Malý Šenov se vzhledem ke svému ranému původu objevují již v záznamech z roku 1718 (viz Marschner, str. 31), o Janovce tento pramen mlčí. Dokonce i samotný název Janovka se poprvé objevuje až koncem roku 1740, kdy byl pro tuto ves také vytvořen pozemkový katastr. Jak v církevních záznamech, tak v pozemkové knize se do této doby místo jméno obce uvádí pouze přibližná lokalita "Dvorní houština". Tak se pravděpodobně v té době nazýval les mezi Starým Hraběcím, Knížecí a Janovkou. Kromě toho topografický údaj "v Hraběcím " zřejmě není uváděn jen pro pozemky později zaznamenané pod Staré Hraběcí, ale také pro další místa, která v "odlehlých polích" teprve vznikala.
S pomocí pozemkových knih Janovky, které jsou nyní, stejně jako velmi informativní urbář (historický soupis poddaných), uloženy v okresním archivu v Děčíně, bylo možné sledovat vývoj Janovky a přehledně jej prezentovat. Stejně jako v jiných nových osadách, daroval tehdejší pán na Lipové, hrabě Wilhelm von Salm-Reiferscheidt, svým věrným poddaným za určitý obnos peněz kus půdy a louky, aby si mohli postavit dům pro sebe a své potomky. Pokud byl pozemek později prodán, byli pak uvedeni i nejbližší sousedé. Z těchto všech informací se nyní podařilo určit poměrně přesnou posloupnost prodejů pozemků a rekonstruovat tak ranou historii Janovky. Prodej pozemků začal v roce 1726 a s přestávkami pokračoval až do roku 1788; nakonec skončil v roce 1798, kdy byla postavena poněkud odlehlá panská hájovna čp. 26, kde později bydlel panský myslivec. Podle původu domů lze obec prostorově rozdělit na tři oblasti. Nejstarší oblastí byly domy č. 1-7 a 9; tyto domy byly postaveny během tří let mezi lety 1726 a 1728, následovaly domy č. 10-16, které byly postaveny mezi lety 1730 a 1731. Poté následuje časová přestávka, než byla výstavba nových domů přesunuta na jižní stranu ulice. Nejstarším domem na této straně je dům č. 25, postavený v roce 1738, následovaný domy č. 22-24, které byly všechny postaveny v roce 1749. Poté se další rozvoj zastavil a bylo postaveno jen několik nových domů: nejprve v roce 1753 čp. 20, poté v letech 1767-1768 čp. 19 a 21. V roce 1768 byl postaven dům čp. 21. V roce 1753 byl postaven dům čp. 22. V roce 1788 byl jako jakási proluka v zástavbě u silnice postaven dům čp. 8, na východním konci obce čp. 17 a těsně mimo zastavěné území čp. 18. Posledním domem byla již zmíněná odlehlá panská hájovna čp. 26, která je poprvé zmiňována v roce 1798. V některých případech se podařilo určit původ prvních osadníků Janovky. Podle očekávání pocházeli z okolních obcí, především z Mikulášovic, Šenova, ale také z Dolní Poustevny. Nelze vyloučit, že někteří z nich byli již druhou generací přistěhovalců, neboť jejich rodiče pocházeli z Hraběcí, Malého Šenova nebo jiných částí Šenova, kde byli sami o několik let dříve "novousedlíky". Ve většině případů však jejich původ zůstával nejasný, neboť v kupních smlouvách se často hovořilo pouze o "mém věrném poddaném", aniž by bylo uvedeno, odkud pochází. V roce 1881 byla postavena kaple, na jejíž výstavbu přispěl císař František Josef I. 100 zlatých. Kaple je zasvěcena sv. Janu Nepomuckému a tradičně se zde dne 16. května sloužily bohoslužby.
První zápis v matričních knihách je z roku 1748. V roce 1933 se na Janovce „uživily“ tři hospody.

***********************************************************************************************************************************************

Kaplička. 

V roce 1881 byla Janovce zbudována kaple, na jejíž výstavbu přispěl císař František Josef I. 100 zlatých. Kaple byla zasvěcena sv. Janu Nepomuckému a tradičně se zde dne 16. května sloužily bohoslužby.

Na kapličce byla umístěna pamětní deska k památce padlých v  1. sv. válce. Deska byla z černého, broušeného syenitu o rozměrech 55 x 90 cm s nápisem : Zur bleibenden Erinnerung un die aus unseren Orte im Weltkriege 1914\1918 gefallenen Helden.

Překlad: Jako trvalá připomínka hrdinů, kteří padli z našich míst ve světových válkách 1914 \ 1918.

Pak následují jména padlých.:

Gewidmet  von der Bewohnerschaft Johannesberg im Jahre 1921.

Překlad: Věnováno obyvateli Johannesbergu v roce 1921.

Pamětní desku zhotovila  kamenická firma Franz Laske z Rožan, nákladem 1010 Kč. Sbírku uspořádal pěvecký spolek na Janovce.

Deska byla slavnostně odhalena 16.května 1921.

V šedesátých letech kaplička začala chátrat. Kde se pamětní deska nachází dnes, není známo.

Miloslav Turyna