Jdi na obsah Jdi na menu
 


Historie Liščí (do roku 1897)

Obec L i š č í (Röhrsdorf).

 

       Obec Liščí je také zároveň obcí katastrální. Obec leží v jednom ne velmi širokém údolí, které se proti Lipové otevírá. Okolí je velmi pěkné a ze dvou míst ležících v bezprostřední blízkosti obce Liščí se dá těšit krásnému pohledu přes údolí. Severní vyvýšenina se nazývá „Steinklünste“, jižní „Ferdinandshöhe“ – „Ferdinandova výšina“, v létě s dočasnou restaurací.

        Obec Liščí hraničí na jihu s Lipovou, na západě s Lobendavou, na severozápadě s obcí Severní, na severu se Steinigtwolmsdorf, na východě s Wehrsdorf a na jihovýchodě se Sohland. poslední tři sousední vesnice patří do saského království (Königreich Sachsen). Katastrální obec Liščí má rozlohu 218,92 hektarů. Obec má 18 domů s 279 obyvateli, z nichž je 112 mužů a 167 žen; všichni jsou katolíky.

        Obcí protéká malý potok, který nese jméno Panský potok a teče k severu. Pramení na Petrově vrchu (Pettersberg) a má dva přítoky. První přítok přitéká z Fichticht, mezi Liščí a Sohland v Sasku a vlévá se na levém břehu. Druhý pramení na úpatí Jáchymova vrchu (Joachimsberg) a ústí na pravém břehu. Po přítoku druhého potůčku se hlavní potok rozděluje na Původní potok (Urbach) a Mlýnský potok (Mühlbach) a oba se opět spojují pod Röhrsdorfským mlýnem. V dřívějších dobách bylo v Liščí mnoho malých rybníků, většinou byly vysušeny a nyní je k dispozici jen sedm malých rybníků, které jsou vytvářeny protékajícími potoky.

        V okolí obce Liščí jsou následující vrchy: Na západě se zdvíhá Jáchymův vrch (Joachimsberg), na jehož vrcholu stojí modlitebna se zastaveními křížové cesty. Na východě se rozkládá Liščí vrch (Fuchsberg), na východě se zvedá Petrův vrch (Pettersberg). Nejvyšším bodem v okolí obce Liščí je lesnatý horský hřbet proti obci Sohland v Sasku, 472 metrů vysoký, který se lidově nazývá „Kinderwald“ – „Dětský les“.

        Obyvatelé z obce Liščí se zabývají hlavně zemědělstvím a chovem dobytka a oboje je promyšleně provozováno. V poslední době se opět, jako ve starých časech, pěstuje len a pokusy dávají naději pro budoucnost na významné úspěchy. Pěstování ovoce se těší zvláštní péči a pěstovány jsou obzvláště vytrvalé druhy ovoce. Účinný podíl na pěstování ovoce převzal zemědělský spolek (landwirtschaftliche Verein), který k tomu účelu udržuje vlastní školku ovocných stromů. Prospěšně je provozováno včelařství a má v příznivé poloze údolí dobré podmínky.

        D o p r a v a . Z Lipové přes Liščí do obce Severní vedoucí silnice byla v roce 1893 převzata okresem a byla přiměřeně zvelebena. Dobré cesty vedou také do sousedních obcí Lobendava, Wehrsdorf a Steinigtwolmsdorf (obě v Sasku).

        P o š t a byla zřízena v roce 1890 a v této době zprostředkovává rok po roce vzrůstající provoz.

        P r ů m y s l. V obci Liščí je provozováno poměrně mnoho průmyslu. Bližší se nachází v příslušné kapitole o průmyslu.

        Z á l e ž i t o s t i  k o s t e l a. Ačkoliv obec Liščí nemá vlastní kostel, objevuje se již v roce 1346 přičleněná k arcikněžskému stolci Bischofswerda v Sasku, kam také měla platit své biskupské poplatky. To trvalo až do doby protireformace, až k roku 1630. V tom čase byl Röhrsdorf přidělen ke kostelu v Hainspach, a tak to také setrvává až do dneška. V obci Liščí stojí dvě k a p l e . Starší, v roce 1826 postavená kaple, dostala roku 1862 břidlicovou střechu. Ve věžičce se nacházející zvon pochází z lenního rychtářství v domu č. 1 a ještě dnes slouží ke zvonění Zdrávas Maria (Aveläuten). Nová větší kaple, malý kostelík v gotickém slohu, byla postavena zvláště díky úsilí a darům bratrů Augusta a Johanna Noack (druhý byl starostou v Lipové) v letech 1880-1881. Také ostatní obyvatelé obce přinášeli svou obětavostí na málo ke zdaru tohoto podniku. Oltář, zvon a malé varhany se třemi registry jsou dary zmíněných bratrů. V roce 1881 byla kaple vysvěcena biskupem Frindem. Obyvatelé Lipové by měli velkou radost, účastnit se v budoucnu v obci mše svaté.

        Š k o l a. Do počátku 19. století byla u pekařského mistra Pietschmanna v domu č. 33, mimochodem jím, udržována škola, školné činilo jeden fenik za den. Později chodily děti do školy do Lipové. V roce 1824 byla v Liščí zřízena pobočka v pronajaté místnosti, v domech č. 15, 41, 10, 40, 18, a vyučoval lipovský učitel. Pobočka existovala až do roku

1859, potom až do roku 1866 chodily děti opět do školy v Lipové. V roce 1866 dostala Liščí samostatnou školu, která ale stále ještě byla pronajatá. K připomenutí na tuto událost byl v roce 1867 zasazen školní dub (Schul-Eiche). V roce založený školní fond se rok od roku zvětšoval. V roce 1877 obec obdržela zemskou subvenci 1500 florinů, takže mohlo být započato s výstavbou nové školní budovy. V letech 1878/79 byla krásná škola dokončena a účelně zařízena. Členové obce k tomu přinesli velké oběti. Vysvěcení školy se konalo 25. srpna roku 1879.

        N a d a c e  a  f o n d y . Chudinský fond činí 670 florinů, z velké části nadace zámeckého kaplana pátera Heer von Hainspach. Druhá nadace probošta Joh. N. Mayera z Hradiště na Moravě (Pöltenberg in Mähren), patří ke kapli.

       S p o l k y. Lukostřelecký spolek (1860), Ekonomicko-živnostenský spolek (1870), Dobrovolní hasiči (1874), Německý školský spolek (1883).

       H i s t o r i e  o b c e . O době založení obce Röhrsdorf se nedá uvést nic určitého, ale obec mohla vzniknout zároveň s dalšími obcemi ze sousedství. První osadníci se usazovali daleko od potoka, mýtili les a mnoho dřeva používali na dřevěné trubky, z toho může pocházet název Röhrsdorf (Trubková vesnice). Poprvé byl Röhrsdorf uveden v roce

1346, v té době již byl samostatnou obcí. Při rozdělování dědictví v roce 1566 přešel Röhrsdorf na Hanse von Schleinitz. Podle pozemkové knihy z roku 1668 měl Röhrsdorf lenního rychtáře, 6 sedláků, 4 zahradníky, 5 domkářů (Häusler) a 2 bezzemky (Hausgenosse).

       V roce 1866 měla obec nakvartýrované Prusy, za což se domáhala odškodnění 434 florinů. Hřbitov byl založen na obecním pozemku v roce 1874.

       Poplatky byly podobné jako v jiných obcích. Když zemře rychtář, patří jeho nejlepší kůň panství, ale také peněžité hodnoty. Podle registru z roku 1783 platila obec Lipová na daních 132 florinů 12 krejcarů a 11/2 feniku za 156 dnů koňské, 78 volské a 427 ruční práce a peněžitá částka podle staré povinnosti 229 fl. 33 kr. a 41/2 Pf. za 1711/2 dnů koňské, 44 volské a 310 ruční práce.

staré foto https://plus.google.com/photos/114661508306626528396/albums/6091188293734028033

další foto http://deutschboehmen.de/index.php?title=R%C3%Röhrsdorf_bei_Hainspach

 
 

 

 

Z DALŠÍCH WEBŮ

REKLAMA