Jdi na obsah Jdi na menu
 


Historie Dolní Poustevna (do roku 1897)

 Obec  D o l n í  P o u s t e v n a  (Niedereinsiedel).

     Obec Dolní Poustevna, zároveň také obec katastrální, leží v půvabném dlouhém údolí, jehož hlavní směr je jih – sever, se stoupajícím terénem z luk a polí, které po jednom až dvou kilometrech rozšiřování dělají místo lesu. Údolí je po obou stranách doprovázrno horskými hřebeny. V horní části údolí se přidává Horní Poustevna a ve spodní části obec Sebnitz v Sasku. Obec leží přímo na říšské hranici, takže polovina niv se táhne ze saských pozemků. Dolní Poustevna hraničí na západě a jihu s obcí Sebnitz, na východě s Vilémovem, na severu s Horní Poustevnou a obcí Rugiswalde v Sasku. Obec má rozlohu 376,39 hektarů, má 157 domů s 1516 obyvateli, z toho je 700 mužů a 816 žen; 1388 jich je katolické, 123 evangelické, 4 židovské a 1 jiné konfese.

       Dolní Poustevna leží na z Horní Poustevny přitékajícím Sebnitzském potoce (Sebnitzbach), který se na hranicích spojuje s Hraničním potokem (Grenzbach nebo Vilémovský potok – Wölmsdorfbach). Rybničních zařízení je hojně, ale ve velmi malých rozlohách. Okolí Dolní Poustevny je tvořeno kopci z granitu (magmatické hornina), na jiném místě ze znělce (Klingstein) a nemají žádné zvláštní pojmenování.

       Domy stojí většinou roztroušeny. Ve spodním údolí jsou natěsnány pospolu, s čelní stranou proti silnici, zatímco v horním údolí jsou roztroušeny jednotlivě na poměrně příkrém svahu přední stranou obrácené proti kopci. Těm dal podnět k tomuto způsobu stavby na jaře často rozvodněný potok. Staré domy jsou většinou celé postaveny ze dřeva a kryté slámou, zřídka jsou poschoďové a to jsou potom stavěny s „Bindwerk“. Nové domy jsou stavěny důkladně a jsou pokryty břidlicí nebo plechem. Obzvláště dolní vesnice má mnoho nových domů. Většina domů v celé obci je udržována v dobrém stavu, a jsou u nich dobře opečovávané zahrádky. Dobytek je chován hlavně kvůli mlékařství.

 

       P r ů m y s l . Obyvatelé se hojně zaměstnávají průmyslem, který je rozličného druhu. Mimo továrny, výhradně se zabývající úpravou papíru a lepenky, je ještě ke zmínění výroba umělých květin, výroba kovového zboží s k tomu patřící broušení a výroba stuh.

 

       D o p r a v a . Dolní Poustevna leží na okresní silnici Vilémov – Dolní Poustevna a na od státní odbočující silnici Dolní Poustevna – Lobendava.

       P o š t a . Dolní Poustevna má od padesátých let povoznou poštu s třídenním poštovním spojením. Zdejší poštovní úřad byl zřízen v roce 1868. Telegrafní úřad byl spojen s poštovním úřadem roku 1892.

       V obci je c. k. celní úřad a oddělení c. k. finanční stráže.

Dolní Poustevna – kostel sv. Michaela

       K o s t e l . Dolní Poustevna byla až do roku 1539 farním okrskem příslušná do Sebnitz v Sasku a již roku 1449 tam měla k placení církevní poplatek, který byl zrušen teprve v roce 1669. V roce 1539 byla Dolní Poustevna farou příslušná do Lobendavy a tam zůstala až do roku 1852. Předtím byl v obci k dispozici malý kostelík, který v roce 1767 spolu se hřbitovem budován a dokončen. Kolem té doby v Dolní Poustevně existovalo Arcibratrstvo svaté Nejsvětější Trojice s podobným uspořádáním jako v Brtníkách. V letech 1782 až 1805 se konala jednání kvůli zřízení lokálního kaplanství - Localie, ale nevedla k žádnému cíli. V roce 1845 byl kostelík rozšířen, první farář byl ustanoven roku 1852. S výstavbou stávajícího kostela bylo započato teprve v roce 1854. Byl dokončen

roku 1855 a 1. září ho vysvětil biskup z Litoměřic, Augustin Bartholomäus Hille. Je zasvěcen svatému Michaeli. Hlavní oltář namaloval v roce 1826 Johann Gruss z Litoměřic. Obraz byl, jakož i Mariánský obraz na postranním oltáři, darován v roce 1854 hraběnkou Johannou, vdovou po zemřelém starohraběti Franci Wincenzovi. V kostele se nacházející varhany, zakoupené od stavitele varhan  Reisse z Gersdorfu v Sasku za částku 1400 florinů a vysvěceny byly v roce 1857. Tři zvony stály 1550 fl. a váží 816 /2, 412 /2 a 210 /2 liber (Pfund). Prostřední zvon je dar zemřelého přednosty obce Karla Siebera, který výstavbu kostela obzvláště podporoval tím, že na kostel a faru propůjčil pozemek. Z toho důvodu obržel 12. dubna 1856 od Jeho Výsosti císaře Franze Josefa I. zlatý služební kříž. Starý kostelík v roce 1857 přešel do majetku obce, roku 1868 byl odstraněn a na jeho místě byl vztyčen železný kříž s postavou Krista a s nápisem.

 

        Š k o l a . Před rokem 1760 v obci existovala takzvaná putující škola od domu k domu. Vyučování čtení a psaní bylo prováděno sem určenými, vysloužilými vojáky. V roce 1760 byl pekařem zakoupen dům č. 101 a byl zařízen jako škola, zároveň byl ustanoven první učitel. V roce 1806 dostával učitel ze školního fondu částku, zvýšenou penězi zrušeného společenstva. V roce 1876 byla škola dvoutřídní. Stávající krásná školní budova byla postavena v roce 1881 a stála 16 000 florinů. V roce 1883 byla škola trojtřídní, a v roce 1894 byla zřízena třída souběžná (Parallele).

 

        C h u d i n s t v í . Chudinský fond vykazuje jmění 4273 florinů.

 

        S p o l k y. Mužský zpěvácký spolek (1863), Spolek veteránů (1864), Velikonoční zpěváci (1868), Lukostřelecký spolek (1873), Spořitelní a úvěrový spolek (1875), Ostrostřelecký spolek (1878), Spolek divadelních ochotníků (1882), Ženský spolek (1883), Dobrovolní hasiči (1884), Místní skupina německého školského spolku (1885), Tělocvičný spolek (1887), Spolek „Veselá mysl“ (1890), Cyklistický klub (1894).

 

        H i s t o r i e   o b c e . První zmínka o „Einsiedel“ - „Poustevně“, jako o místě poustevníka u obce Sebnitz, patřící k míšeňskému biskupství, je k vidění v hraniční listině (Grenzurkunde) z roku 1228 s odvoláním na místní prohlídku v roce 1213. V té smlouvě je to zaznamenáno:  

„Hranice jde po staré stezce až do obce Wilthen a po něm dále až do Sebnitz (obě obce jsou v Sasku) na místo, kde před dávnem žil jeden poustevník (Einsiedler)“. Avšak tím není řečeno, že tam tenkrát již existovala vesnice, ale mohla z toho ve 13. století vyplynout osada s obyvateli. K připomenutí osady poustevníka na vrchu Heinzensberg (Skřítkův vrch), se dolní vesnice nazývá Niedereinsiedel. K Dolní Poustevně patří, s výjimkou malé části údolí „Frohnbusch“ – „Veselé  křoví“, poměrně málo luk, niv. V roce 1532 vznikl kvůli dvěma hraničním loukám spor mezi Chursachsen (saským kurfiřtem) a Georgem von Schleinitz, majitelem panství Šluknov-Lipová, a trval, s přerušováním vedený také pozděj- šími majiteli, až do roku 1800. Při dědickém dělení v roce 1566 připadla Dolní Poustevna Hansovi von Schleinitz, majiteli panství Lipová. Ukazuje se také, že do roku 1451 patřila stále ke šluknovskému paství.

V roce 1591 Thomas Herbst zde přenechal za dva tolary ze svého lenního rychtářství panství kousek prázdné půdy k vodnímu příkopu pro papírenský mlýn. Kolem roku 1660 zaplatil zdejší mlýn panství poplatek 20 říšských tolarů.

 

Dolní Poustevna – evangelický kostel

       Podle pozemkové knihy (Urbare) z roku 1668 měla Dolní Poustevna slušně postavený papírenský mlýn, který měl být před více než osmdesáti lety vybudován panstvím. (Byl v provozu již v roce 1570.) Podle této pozemkové knihy zde byl lenní rychtář, 6 sedláků, 7 zahradníků a 8 domkářů. Sedláci neplatili daně ani z drůbeže, ani z vajec, ani za len. Dřevo vozili podle míry pozemků. Práci pro vrchnost na poli nebo s koňmi (Acker- nebo Pferdetage) každý vykonával bez přispění se dvěma koňmi. Bývalý rychtář utekl a ten pozdější převzal rychtářství pusté a opuštěné beze všeho obdělání, proto mu panství učinilo úlevy. Vozil „Elbfuhre“ nebo „viné fůry“ (Weinfuhre) se dvěma sudy a za to dostával dovozné 3 rýnské floriny. Při úmrtí rychtáře náležel vrchnosti jeho nejlepší kůň nebo jeho peněžní hodnota. Rychtářství mělo pozemek 6 Ruthen (polní míra – 12 Ruthen je jeden hon) a rychtář platil na sv. Walpurgu v císařských penězích 18 grošů 8 feniků, na sv. Jana (Johanni) 18 Gr.  8 Pf., na sv. Michala (Michaeli) 18 Gr. 8 Pf., na vánoce 2 Gr. 6 Pf. a na desátkách zrna (Decem Korn) 1 korec (Strich) 2/8. Od všech ostatních daní a služeb je osvobozen. Ze sedláků například Christoph Grohmann z pozemku 2 Ruthen (polní míra) platil poplatky: Na sv. Walpurgu 5 grošů 5 feniků, na sv. Johanna 7 gr. 3 Pf., na sv. Michaeli 5 gr. 3 Pf., na vánoce 7 gr. 3 Pf. císařských peněz, desátky zrna /8, daň z ovsa /8, daň ze zrna /8, práce na poli pro vrchnost, ruční 12 dnů nebo koňská 12 dnů, přivezení 2 sáhů palivového dřeva   2 a 1/4 sáhu „Bräuholz“; napříst pro vrchnost 1 kus příze a chodit na Landzechen a Landfuhren jako ostatní sedláci. Poznámka: Daně byly klesající a stoupající. Michel Gulz, tovaryš výroby papíru, byl od všeho osvobozen tak dlouho, jak byl v papírenském mlýnu zaměstnán.

       V roce 1703 existoval mezi městem Sebnitz a papírenským mlýnem Dolní Poustevny spor kvůli pramenité vodě. Nezapomenutelný císař Josef II. projel při své cestě severní Bohemií v roce 1779 také Dolní Poustevnou. V té době se u mostu konal formální trh. Daně v roce 1783 činily 382 florinů 28 krejcarů 41/2 feniku za 156 dnů koňské práce na vrchnostenském, 114 dnů práce volů a 435 dnů ruční práce. Nová povinnost za 156 dnů práce volů a 1508 dnů ruční práce činila 200 florinů 44 krejcarů 3 feniky. Kvůli v roce 1804 v Lobendavě protrženému rybníku utrpěla také Dolní Poustevna velké škody tím, že některé domy byly vyplaveny a mnozí lidé přišli o život. V roce 1866 nebylo v Dolní Poustevně žádné ubytovávání, skrz táhnoucí vojska jen jednorázově rekvírovala. Obec dostala 600 florinů odškodnění. V roce 1881 byla tato obec navštívena ministrem Herbstem, když se ucházel o místo poslance říšské rady a v roce 1892 byla obec navštívena ministrem markýzem Bacquehem.

kronika http://dolnipoustevna.nase-kronika.cz/

staré pohledy https://plus.google.com/photos/114661508306626528396/albums/6091126663460086673?banner=pwa

další foto http://deutschboehmen.de/index.php?title=Niedereinsiedel

 
 

 

 

Z DALŠÍCH WEBŮ

REKLAMA