Velký Šenov č.p. 337 - Přeměna průmyslového objektu na obytný dům.

Také v Šenově vyvstala v té době otázka, jak naložit s průmyslovými objekty, když už nejsou potřeba nebo po jejich původní funkci není poptávka. Dnešní článek má osvětlit příklad smysluplného nového využití průmyslové budovy ve Velkém Šenově.

Budova, kterou si dnes představíme, byla původně mandlem a patřila k barvírně č. p. 137 (dům naproti). Budova byla pravděpodobně postavena ve druhé polovině 19. století, protože je zachycena již na mapě z doby kolem roku 1880. V té době budova zřejmě neměla vlastní číslo popisné. Barvírna v čp. 137 tehdy patřila Ernstu Konradovi, který dům získal v roce 1847 a pravděpodobně zde zřídil barvírnu.

Na obrázku je vidět čp. 337 a část domu čp. 137, Konrad-Färbe, v pozadí je vidět kostel.

Stará fotografie mandlu z doby kolem roku 1900, která nám dává představu o původní podobě před pozdější přestavbou budovy na obytný dům. Původně se budova skládala z velké přízemní dílny s vysokými okny, včetně okna s kruhovým obloukem, a měla velmi velkou polovalbovou střechu. Povrch střechy byl přerušen dvěma řadami netopýřích vikýřů, což naznačuje, že podkroví mělo dvě podlaží. První půdní patro mělo na štítovém konci tři okna. Na stavbu navazovaly dřevěné konstrukce, jejichž funkci nelze blíže určit.

V roce 1928 byl mandl stále ve vlastnictví rodiny Konradů. V novinách ze 4. května 1928 se objevila zpráva, že pan Domeniko Bologna z Mikulášovic zamýšlí získat budovu mandlu pana Adolfa Konrada a přebudovat ji na kino a koncertní síň. Obec Šenov vyjádřila záměr také koupit budovu mandlu a zřídit zde městské kino, které bylo provozováno v hostinci Střelnice, ale ke koupi nedošlo. Každopádně v roce 1930 již byla budova v majetku místní spořitelny a následně ji získala obec Šenov. O zřízení kina v budově se již nemluvilo.

Místo toho požádal předseda městského stavebního odboru pan Wilhelm Entrich o přestavbu budovy bývalých mandlů na parcele 201/1, která patřila obci, na obytný dům s minibyty podle stavebního plánu vypracovaného šenovským stavitelem Josefem Ebermannem, který byl také schválen rozhodnutím ze dne 26. srpna 1930. Stavební projekt byl dokončen 15. prosince 1930. Takto upravený dům dostal domovní číslo 337.
Významné byly zejména tyto přestavby: prohloubením přízemí byla budova kompletně podsklepená a doplněním stropu bylo získáno podkroví pro obytné účely. Schodiště bylo navrženo jako masivní schodiště. Pro odvod kouře byly vyrobeny čtyři komíny, které byly zakončeny dvěma komínovými hlavicemi. V suterénu byla vybudována prádelna a tři sklepní místnosti; v novém přízemí chodba, čtyři kuchyně a čtyři pokoje a také toalety a v horním patře vedle další chodby šest pokojů, některé s velkými vikýři, čtyři komory, toalety. Nad tím byl půdní prostor. Dešťové okapy a odpadní vody byly vypouštěny do místního potoka. Vlastníkem objektu zůstalo město. V souladu s domovním řádem, jehož předání noví nájemci písemně potvrdili 19. března 1931, bylo v novostavbě 10 bytových jednotek s velmi malými byty. V roce 1939 se jejich počet již snížil, protože v přízemí byly zřízeny kanceláře. Nyní zde bylo 8 obytných místností a 6 kanceláří. Soupis z roku 1945 ukázal, že v tomto domě bylo ještě 7 partají s celkem 16 osobami. O advokátních kanceláří už nebyla řeč.

Dr. Andreas Hille, Lerchenweg 6a, 06110 Halle (Saale) hille-schoenau@web.de

Miloslav Turyna